Obsah

Římskokatolická farnost Syrovín

Člověk, který doufá v Boha

a spoléhá se na něj,

je jako strom, který zapustil

své kořeny u vody. 

 

Farní kostel Obrácení sv. Pavla byl vybudován v roce 1716 v raně barokním slohu a to na mimořádně zdárně vybraném místě na návrší v Syrovíně. Kostel je jednolodní s věží a s presbytářem.

Takto situovaný kostel je nejen architektonicky nejvýznamnější stavbou v obci, ale i dominantou celé okolní krajině. Kostel je zařazen do Ústředního seznamu kulturních památek.

 

Dějiny farního kostela

Zakladatelem farního kostela v Syrovíně je P. Pavel Jaroš, rodák ze Syrovína. Na jeho památku byl kostel zasvěcen.

Základ farního kostela byl položen 5. července 1714, jak o tom svědčí listina uschovaná v báni na věži kostela. Stavba chrámu byla dokončena roku 1716.

Budova stojí na výšině, dle zápisu z farní kroniky na místě, které bylo obecním pastviskem. Zbudován byl v raně barokním slohu. Je dlouhý 22,25 m, široký 9,28 m a 11,18 m vysoký. Má jednu věž, která se tyčí do výšky šesti metrů nad střechu kostela.

Takto je popisován kostel ve farní kronice v roce 1914:

„Dlažka v kostele v lodi pozůstává ze 4 hranných dlaždic bílých a modrých, v presbytáři pak z dlaždic bílých 8 hranných , mezi něž vkladeny jsou menší dlaždice čtyřhranné a sice střídavě tu modré a tam červené. V kostele 6 oken, na každé straně 3, na „chóře“ jedno. Okna jsou půlkruhovitá a poskytují hojného světla, strop v kostele je klenutý. Za hlavním oltářem je sakristie s jedním zamřížovaným oknem a dveřmi na hřbitov vedoucími. Střecha kostela i věže kryta jest břidlicí a opatřena hromosvodem. Ve věži samé nad sakristií jest klenutá komůrka pro potřebné věci kostelní s knihovnou sestávající ponejvíce z latinských děl teologických, českých a německých kazatelů starší doby a různých spisů a knih českých poučných a náboženských, které místní správa duchovní farníkům na čtení půjčuje. Vnitřek kostela je r. 1914 vymalován akademickým malířem Frant. Šenarem z Novosad u Olomouce. Z dřívější malby, která provedena byla před generální visitací r.1893 ponechán pouze jediný obraz na stropě, představující narození Páně od akad. malíře Josefa Hubsehe z Prahy, byl však obnoven a vylepšen r. 1914, když byl chrám znovu malován. Všechny ostatní nástropní obrazy již hodně sešlé, byly odstraněny až na sv. Cyrila a Metoděje ve výklencích za oltářem. Ale i tyto byly opraveny a vylepšeny a malba celková přizpůsobena slohu baroknímu kostela a hlavního oltáře.

Vnitřek kostela je sice jednoduchý jakož i celé vnitřní zařízení, ale po provedené opravě r. 1914 úhledný a mile dojímá každého, jakmile do něho vkročí. Zvláště je to hlavní oltář v baroku provedený, jehož veškeré části s různými ozdobami natřeny jsou barvou alabastrovou a bohatě pozlaceny. Obraz na hlavním oltáři připomínajícím nám obrácení apoštola národ, sv. Pavla, na jeho cestě do Damašku, pochází od neznámého malíře.

Nad tímto obrazem poutá zraky naše obraz menší v rámci kruhovitém, na němž znázorněn, jak se loučí spolu sv. apoštolové Petr a Pavel před svojí mučednickou smrtí.

Po stranách hlavního oltáře umístěny jsou sochy knížat apoštolských sv. Petra a Pavla, dřevěné v životní velikosti, ve výši asi 2 m nad nimi vznáší se andělé.

Na hlavním oltáři nachází se svatostánek r. 1914 nově zbudovaný. Má dvířka dvoukřídlová, uvnitř je potažen bílým hedvábím a vyzdoben zlatými hvězdičkami. Na dvířkách svatostánku viděti hezké ozdoby, na levém křídle je to svazek pšeničných klasů, na pravém větev z vinné révy s ovocem Znaky na obou křídlech jsou krásnou prací řezbářskou, jsou bohatě pozlaceny, jakož i dvířka svatostánku…

Mimo hlavní oltář jsou v kostele našem ještě 3 oltáře boční, ke stěně přiléhající, a sice 1.) oltář P. Marie, 2.) sv. Jana Nepomuckého a 3.) sv. Anny…Obrazy na obou oltářích P. Maria a sv. J. Nepomucký pocházejí od malíře J. Blažka z Kroměříže, jak svědčí podpisy jeho na těchto obrazech.

Na oltáři sv. Jana Nepomuckého stojí sochy sv. apoštolů slov. Cyrila a Metoděje; jsou dílem sochařů a umělců Grodenských; jsou krásnou památkou, jakouž si učinil dobrodinec našeho chrámu p. František Kolaja z č. 61, na rok 1901, kdy jím byly tyto sochy zjednány.

Z předmětů ve farním kostele se nacházejících zasluhuje obzvláštní zmínky nová nádherná kazatelna s pozlacenými reliéfy sv. evangelistů, která nahradila sešlou, červotoči rozvrtanou starou kazatelnu.

…Křtitelnice; spodek její je z kamene, sloup a nádržka na svěcenou vodu z mramoru, vrch či příklop je dřevěný a na něm sošky Krista P. a sv. Jana Křtitele. Na zdi u křtitelnice je holubice. R. 1914 byla křtitelnice též obnovena.

Varhany s registry pocházejí od firmy „Fr. Čapek“ z Kroměříže a osvědčují se znamenitě. Zjednány byly r. 1903.

Boží hrob byl zhotoven a dodán Janem Valentinem V Židlochovicích r. 1891.

…Z cennějších předmětů uvádíme zde kalich, monstranci a ciborium. Kalichy má kostel 2; jeden z roku 1714, druhý z r. 1862 dobrodinci zakoupený a kostelu darovaný.

…Křížová cesta byla zakoupena p. Fran. Kolajou ze Syrovína u J. Heinala ve Vídni r.1886.

…Lavice kostelní zjednal p. Frant. Kolaja r.1890. Zhotoveny jsou Františkem Pokorákem, stolářským mistrem v Ořechově.

…Jako něco zvláštního dlužno připomenouti v našem kostele širokou římsu vinoucí se pod okny podél zdi od chóru až k hlavnímu oltáři, a která jest nemalou jeho ozdobou; uvádíme zde také, že se uprostřed lodi chrámové nachází hrobka, v níž pochováno 8 osob; …že plocha kostela pojme na 600 osob, na věži téhož že se nacházejí 3 zvony. Podotýká ještě, že mimo vchod do sakristie má kostel ještě 2 vchody, hlavní branou a bočními dveřmi.

…Posléze zmiňujeme ještě, že farní kostel byl vícekrát opravován. Důkladnější opravy se konaly v letech 1856, 1867, 1884, 1896, 1901 a poslední oprava, která trvala něco přes ¼ roku, událo se l.P. 1914. 

 

 

Opravy kostela v posledním desetiletí

V roce 2005 bylo provedeno odborné posouzení stavu zdiva kostela z hlediska vlhkosti. Na základě doporučení byly provedeny tyto práce: obnažení kamenného soklu, dvojitá drenáž kolem obvodové zdi kostela, kanalizace, svedení střešních vod do kanalizace, okapní chodník z dlažby, při severní straně odtokový žlab. Uvedený rozsah prací činil cca 640 tis. Kč, náklady byly pokryty z dotace Jihomoravského kraje, z dotace Arcibiskupství v Olomouci, z dotace Obce Syrovín a ze sbírek farníků.

V následujících dvou letech (2006-2007) byly instalovány do lavic sálavé panely, provedeno nové ozvučení kostela, instalace lineárního pohonu zvonů s dodáním třetího zvonu (umíráčku) cca v hodnotě 150 tis. Kč a rekonstrukce schodiště, podlah a omítek ve věži kostela.

V březnu 2009 bylo započato s doposud nejnáročnější opravou a tj. opravou střechy kostela. Eternitová krytina byla nehrazena břidlicí a byly instalovány měděné okapy. Projekt byl finančně podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska, dotací Jihomoravského kraje a Obce Syrovín. Celkové náklady na opravu činily 2.500 tis. Kč. Současně bylo provedeno oplechování a obnova fasády věže cca v hodnotě 850 tis. Kč. Tyto náklady byly pokryty sponzorsky firmou Montáže Hapla, Obcí Syrovín a místních farníků.

V září 2010 bylo instalováno elektronické zabezpečovací zařízení a v roce 2011 zrestaurování lustru.

V březnu 2012 farnost podala žádost o dotaci z Programu rozvoje venkova, pod opatření Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova na opravu chátrající střechy fary. V roce 2013 byla provedena oprava komínů, hromosvodu a krovu a výměna krytiny a klempířských výrobků. Celkové náklady na opravu činily 715 tis. Kč, dotace pokryla 595 tis. Kč, zbývající část uhradila Obec Syrovín. Na podzim 2013 byla opravena kamenná zídka farní zahrady.

V roce 2014 proběhla výměna vstupních vrat a dveří fary v celkové hodnotě 154 tis. Kč.

V letních měsících roku 2015 byla provedena oprava pískovcového portálu u hlavního vchodu kostela v celkové hodnotě 98 tis. Kč. Ministerstvo kultury ČR přispělo dotací 63 tis. Kč.

Restaurování vnitřního zařízení kostela po řadu let prováděl pan Karel Nevřivý ze Bzence.

 

Poděkování patří všem, kteří přispívají ať svou pomocí nebo finančně k tomu, aby byla zachována historická a společenská hodnota stavby, která patří k nejstarším dokladům naší obce.

 

Seznam duchovních správců v Syrovíně

  1. Jan Mayer                            1753 - 1772
  2. Tomáš Blaha                        1772 - 1777
  3. Ignác Zich                            1777 - 1801
  4. Viktor Walter                       1802
  5. Juvenal Hilberth                   1803 - 1804
  6. František Hřebíček               1805 - 1811
  7. Dominik Hřebíček                1811 - 1827
  8. Vendelín Wodička                1827 - 1834
  9. Antonín Kottas                     1834 - 1841
  10. František Hrabetz                1841 - 1852
  11. Josef Geuer                          1853 - 1864
  12. Fabian Hoch                         1864 - 1881
  13. Jarolím Křížek                      1881 - 1903
  14. Jan Bebar                             1904 - 1921
  15. Jakub Hrabinský                   1921 - 1929
  16. Antonín Vícena                    1929 - 1945
  17. Jan Brhel                              1945 - 1946
  18. Vladimír Kodítek                  1946 - 1978
  19. Jan Brhel                              1978 - 1982
  20. Alois Randa                          1982 - 1985
  21. atd.

 

 

 

Život je trocha času,
který nám byl dán,
abychom se naučili milovat,
a tak se připravili
na setkání s Věčnou láskou. (Abbe Pierre)
       

 

Výtah z publikace 300 let vysvěcení kostela v Syrovíně (1716 – 2016) vydané 10/2016